České Vrbné - Suché Vrbné
diametrální páteřní linka pro spojení sídliště Vltava a městských částí České Vrbné a Suché Vrbné s centrem města a nádražím
důležité spojení ke spoustě obchodních centrer
HISTORIE TRASY. Do Suchého Vrbného se začalo jezdit trolejbusem, a to v srpnu 1949 - nejdříve od nádraží pod písmenem E, později pod číslem 3 až z Rožnova. Trasa hlavní suchovrbenské linky tehdy ještě nemohla vést na protilehlou stranu města, na sídliště město totiž teprve čekalo. Číslo 9 se na točně v Suchém Vrbném objevilo už v říjnu 1953 - zatím šlo ale o autobusový přípoj navazující na "trojku" a pokračující dál na Dobrou Vodu. Následovalo i přípojné autobusové spojení na Pohůrku a Srubec. Nutnost přestupů byla ale nakonec odstraněna prodloužením přípojných linek do centra města a městská doprava tak i lépe pokryla celou suchovrbenskou oblast. Na konci šedesátých let docházelo k postupnému omezování trolejbusového provozu, v září 1971 trolejbusy dojezdily a linka 3 byla jako poslední nahrazena "pokrokovými" autobusy, které spalovaly levnou sovětskou ropu. V sedmdesátých a osmdesátých letech plnila v Suchém Vrbném roli páteřní linky nadále stabilní trasa "trojky" vedená přes centrum a Lidickou třídu do Rožnova. Sousední "devítka" byla na podzim 1984 z centra města protažena přes Sady a Pražskou třídu dál na severozápad města. Novou cestou po Strakonické ulici překonala řeku Vltavu a spolu s linkou 5 rozšířila dopravu pro nové sídliště Vltava, kam do té doby jezdily jen linky 14 a 15 přes Dlouhý most. V rámci dobudování nového trolejbusového systému došlo v roce 1992 v Rožnově při výstavbě trolejbusové tratě k přesunu "trojky" na točnu u Papíren (změna v jižní části města je detailně popsána v historii tras linek 2 a 14, které tudy v současné době vedou).
Po několika letech pokračovala stavba nových trolejových úseků a v roce 1995 bylo také rozhodnuto o zatrolejování úseku z nádraží do Suchého Vrbného. Stavba zahrnovala renovaci ulic, výměnu inženýrských sítí a úpravu podjezdu pod železničním viaduktem v Rudolfovské ulici. V regionálním tisku jí byla věnována velká pozornost. Zahájení trolejbusového provozu v Suchém Vrbném proběhlo 1. ledna 1996 pod číslem 3 v trase "Suché Vrbné - Nádraží - Senovážné náměstí - Poliklinika Jih - Nemocnice - Papírny". Stavba suchovrbenské a papírenské tratě dala možnost převedení původní autobusové linky do nové trolejbusové linky v kompletní délce staré trasy. To je v Českých Budějovicích zatím unikát. Kdyby nebyla přeložena zastávka "Grünwaldova" k Poliklinice Jih, tak by šlo i o kompletní zachovanou trasu. Při změnách v roce 2000 byla suchovrbenská "trojka" poslána do západní části města do sídlišť Máj a Šumava. Zajistila Suchému Vrbnému také kvalitní spojení do centra města a na Sady. Suché Vrbné tím ztratilo přímé trolejbusové spojení k Poliklinice Jih a k nemocnici, jižní část trasy "trojky" k Papírnám nahradila trolejbusová linka 14 ze sídliště Vltava. Přímé spojení Suchého Vrbného s nemocnicí zajistila méně kvalitně ponechaná autobusová linka 10 z Kaliště, po dvou letech lépe i upravená autobusová linka ze Srubce s novým číslem 13.
V roce 1998 byla vystavěna nová trolejbusová trať ve Strakonické ulici jako nutná záloha při rekonstrukci Dlouhého mostu. Zde začaly trolejbusy trvale jezdit pouze na odkloněné lince 17 ze sídliště Máj, která posílila autobusovou "devítku". Takovéto spojení sídliště Vltava s centrem města a nádražím nabylo na důležitosti po přesměrování linky 14 (cíl u nádraží nahrazen vedením linky k Papírnám). V souvislosti se stále větší atraktivitou spojení k Družbě a k nové obchodní zóně u Strakonické ulice postupně rostl význam autobusové "devítky" nejen pro sídliště Vltava, ale také pro Suché Vrbné. Trolejbusová trakce, které se "devítka" konečně dočkala v roce 2004, bohužel kvůli úpravě trasy linky toto výhodné spojení zrušila. Dobrá Voda a Suché Vrbné sice zůstaly nadále s Českým Vrbným propojeny novou autobusovou linkou 19, vedenou ale oklikou přes Dlouhou louku a kolem Výstaviště. Spojení sídliště Vltava s Družbou, centrem města a nádražím převzala nová trolejbusová "devítka", doplněná z Vltavy střed upravenou trolejbusovou "sedmnáctkou". Obě linky byly protisměrně zakončeny v centru města nepříliš populárním velkým jednosměrným okruhem - "devítka" do centra přes Sady, zpět přes Palackého náměstí, linka 17 opačně. Docházelo tím zejména u "devítky" k výrazným výkyvům v obsazenosti podle směrů - v oblasti Palackého náměstí jezdila značně nevytížená.
SOUČASNOST. Díky jednáním naší pracovní skupiny v roce 2004 s Dopravním podnikem a magistrátem města se od prosince 2004 podařilo nalézt pro "devítku" optimální trasu. "Devítka" nahradila v Suchém Vrbném nešťastně (do velkých sídlišť, tedy oblasti s mnohem větší poptávkou) vedenou trolejbusovou linku 3. Suchovrbenským cestujícím směřujícím do sídlišť Máj a Šumava je ale nabízen rychlý přestup na vysoce frekventovanou linku. Obnovena je relace "Suché Vrbné - centrum - Družba - Strakonická - Vltava", která byla dlouhou dobu zajišťována autobusovou "devítkou". Suché Vrbné získalo přímé a kapacitní spojení s obchodními centry Družba, IGY a Strakonická, a společně se sídlištěm Vltava řádnou páteřní linku. Mezi další výhody vedení linky patří též obousměrný průjezd centrem bez dělení linky a pravidelný a jednoduchý jízdní řád. Linka je navíc označena číslem, které z historického pohledu rozhodně není Suchému Vrbnému cizí. Od 9. prosince 2007 je trolejbusová linka 9 prodloužena na novou trolejbusovou trať ze sídliště Vltava kolem Globusu do Českého Vrbného, kterou využívá jako jediná a nahrazuje zde autobusovou linku 19. Linka tak pokrývá ještě větší množství nákupních areálů a Českému Vrbnému nabízí podstatně kvalitnější dopravu - co se týče trakce, frekvence spojů i trasování linky.
PROJÍŽĎKA. Naši jízdu zahajujeme na točně České Vrbné, situované u plzeňské výpadovky. Jedná se o nejmladší budějovickou trolejbusovou točnu vybudovanou na podzim 2007, která následovala předchozí točny po více než 10 letech. O kus dál západněji bychom došli k přírodní rezervaci "Vrbenské rybníky", která je pojmenována právě podle zmiňované okrajové městské části. Z točny vyjíždíme na Husovu ulici, na které máme možnost několik stovek metrů využívat kompenzované vedení s přídavným lanem. Poté odbočíme vlevo a opodál před obchodním domem Globus zase vpravo na stejnojmennou zastávku. Dále sledujeme obchodní dům Globus, který máme po levé ruce, následuje ho nákupní centrum Géčko se stejnojmennou zastávkou. Na křižovatce s Krčínovou ulicí pokračujeme rovně na jednosměrný úsek tratě, opačný směr se právě připojuje zprava z Krčínovy ulice a je veden Husovou ulicí. Dostáváme se tak na konečnou zastávku "Vltava", vlastní sídliště se rozprostírá po levé ruce, stejně jako předchozí nákupní zóna. Na opačné straně se nachází domov důchodců a mládeže. Jednosměrné vedení trolejbusové tratě několika ulicemi zde umožňuje otáčet trolejbusy ze směru z centra, takto jsou zde ukončeny linky 14 a 15 a do prosince 2007 tomu tak bylo i u "devítky". Prostor uvnitř jednosměrných úseků sloužil v roce 1991 před zprovozněním vozovny v Horní ulici jako její provizorní náhrada, kam vozy zajížděly s pomocí přídatného napájení. Odjezdovou zastávku doplňuje strohá přízemní budova z 80. let minulého století se zázemím pro řidiče a předprodejem jízdenek. Místo je nechvalně známé pádem vojenské stíhačky MIG 21 na parkoviště naproti zastávce dne 20. 6. 1998, kdy bylo kromě nejbližších panelových domů poničeno i trolejové vedení. Příčinou byl střet s druhou stíhačkou, ta dopadla nedaleko do katastru Českého Vrbného. Ze zastávky odjíždíme šikmo k Husově ulici, po které přijíždíme na zastávku "Otavská", rovněž na levém okraji sídliště. Po levé straně se rozprostírá základní škola Vltava a stejnojmenný sportovní klub.
Na křižovatce odbočíme vlevo do Strakonické ulice, kterou přijíždíme na "Vltavu střed". Nacházíme se skutečně uprostřed úzkého, zato v severojižním směru protáhlého sídliště. Čtyřproudová Strakonická ulice zde vcelku násilně rozděluje sídliště na dvě poloviny. Efekt "přeříznutí" je umocněn instalací nevkusných prefabrikovaných betonových bloků v travnatém dělícím pásu jakožto bariéry a důvodu pro použití rovněž betonového nadchodu. Z této zastávky až k nádraží doplňuje "devítku" další trolejbusová linka 17, se kterou tvoří páteřní městskou dopravu pro sídliště Vltava. Mimoúrovňově křížíme levobřežní komunikaci a přidává se k nám hlavní tah E55 na Prahu. Po frekventované čtyřproudé komunikaci překonáváme řeku Vltavu po Novém mostě, projíždíme zastávkou "Voříškův dvůr" a táhlým pravostranným obloukem míříme k obchodní zóně. Tento úsek tratě z roku 1998 je vybaven kompenzovaným vedením s přídavným lanem a umožňuje dosáhnout solidní rychlosti. Proti osobním automobilům, které nezřídka překračují 80 km/h, však připadá jízda trolejbusem pomalá. Charakter rychlé silnice zvyšuje i chybějící městská zástavba, úsek je veden mezi poli a z jižní strany je lemován odhlučňovací stěnou pro nepříliš vzdálené Pražské sídliště. Přes křižovatku "Strakonická × Plzeňská" přijíždíme do "ráje supermarketů" se zastávkou "Strakonická - Möbelix". Naši trasu nyní čekají hned dva úrovňové přejezdy krátce po sobě - jde o vlečku, která je pozůstakem původní plzeňské dráhy se stejnojmennou zastávkou. Později byla železniční trať přeložena na pražskou trať přes Severní zastávku. Na křižovatce mezi přejezdy opouštíme E55 odbočením vpravo do Pražské třídy.
Souvislou zástavbou se nám ohlašuje Pražské předměstí - část města, která prodělává velký rozvoj. Ze zastávky "U Trojice" (jednosměrná, v našem směru) už vidíme rozsáhlý komplex IGY, který vznikl přestavbou původně vojenských skladů z dob první republiky. Obchodně-společenské centrum poskytuje všechny služby od nákupu potravin přes návštěvu butiků, kina, divadla i plaveckého bazénu. Bezprostředně za křižovatkou "Pražská × Pekárenská", na jejímž rohu se právě centrum IGY nachází, nás čeká zastávka "Družba - IGY". Pokračujeme kolem hotelu Gomel na "Mariánské náměstí". Silueta Černé věže vystupující nad vrcholky stromů v městském parku napovídá o blízkosti centra. Ulicí Na Sadech přijíždíme na "Polikliniku Sever", vpravo místo parku stálo kdysi středověké opevnění. Přes zastávku "Senovážné náměstí - pošta" míříme do Žižkovy ulice - úsek je detailně popsán u linky 3. Za budovou Pozemních staveb a před Žižkovým pomníkem odbočujeme vpravo do Novohradské ulice a z ní prakticky ihned doleva do ulice Průmyslové, kterou se dostáváme k nádraží. Při zpáteční cestě by se Novohradská i Průmyslová ulice vynechaly a k pomníku Žižky by se jelo rovnou Žižkovou ulicí (totožně vedou i trolejbusové linky 2 a 15).
Po zastávce "Nádraží" před železniční poliklinikou projíždíme kolem vlastní nádražní haly. Kolejiště překonáme odbočením vpravo pod viadukt v Rudolfovské ulici a hned odbočíme znovu vpravo do Dobrovodské ulice na zastávku "Vrbenská". Zde končí podobnost trasy s autobusovou "devítkou", která vedla v Suchém Vrbném dříve odlišnou trasou a v současnosti je nahrazena autobusovou linkou 19. Pokračujeme zanádražní průmyslovou oblastí přes "Plynárnu", dále doleva do obytných částí Pětidomí (se stejnojmennou zastávkou) a Suché Vrbné se zastávkou "Pod Lékárnou". Náš cíl, zastávka na točně umístěné v centru Suchého Vrbného na Suchovrbenském náměstí, nese název "Suché Vrbné". Jsou zde k dispozici dva samostatné jízdní pruhy pro odstavení vozů i nástup cestujících jedoucích opačným směrem. Nástup je tak možný i na nástupním ostrůvku, což není v Českých Budějovicích běžná záležitost. Naše jízda zde končí a spojení z Vrbného do Vrbného nám trvalo 29 minut.
špička
sedlo
víkend
večer
vypravenost
7 vozů
5 vozů
4 vozy
3 vozy
intervaly
10 - 13 min.
15 - 18 min.
18 min.
30 min.
platnost od 14. 12. 2008 do 12. 12. 2009
nahoru trolejbusové linky schéma denní MHD schéma noční MHD
výstavba 1995 trať ke Globusu