HISTORIE TRASY. Trať na levý břeh Vltavy do Čtyř Dvorů byla první stavbou druhého trolejbusového období. Provoz mezi Senovážným (tehdy Stalinovým) náměstím a Čtyřmi Dvory byl slavnostně zahájen dne 28. října 1948, linka dostala označení "A" a posléze byla vedena Rudolfovskou ulicí k nádraží. Později došlo k přečíslování na "jedničku", v centru přeložení do Lannovy třídy a k protažení od nádraží dále východním směrem na Rudolfov (nahrazení trolejbusové linky B). Velkého rozvoje se Čtyři Dvory dočkaly v poslední čtvrtině dvacátého století, již po skončení druhé trolejbusové etapy. Spojení s centrem města zde vedle "jedničky" postupně doplnily další autobusové linky. Na západě oblasti vzniklo nové vysokoškolské centrum (dnes Jihočeská univerzita), sídliště Vítezný Únor (dnes Šumava) a největší budějovické sídliště Máj. Není proto divu, že třetí (současná) trolejbusová etapa odstartovala také právě zde. Spojení sídlišť Máj a Šumava s centrem města a nádražím dnes tvoří nejvýznamnější přepravní proud ve městě.

Slavnostní zahájení provozu trolejbusové linky 17 proběhlo 2. května 1991 v trase "Máj A. Barcala - Oskara Nedbala - Výstaviště - Poliklinika Sever - Senovážné náměstí - Nádraží". Společně s linkou 14 (ze sídliště Vltava stejným směrem) zahájila nová vozidla Škoda 15Tr.07 současné období trolejbusového provozu. Nová trolejbusová linka však zcela nepokrývala trasu těžištěm oblasti, svým vedením kolem kasáren vynechala střed sídliště Šumava a univerzitní areál. Proto nemohla vytvořit frekventovanou páteřní dopravu pro čtyřdvorskou oblast, a tak spíše jen doplnila další souběžné autobusové linky směřující do centra města. Vypravovány byly 4 vozy ve špičce pracovního dne, v sedle a o víkendech 2 vozy. Teprve v průběhu roku 1996 vznikla ve Čtyřech Dvorech nová trať ulicemi Jana Opletala a Branišovská, která zavedla trolejbusy konečně i do středu sídliště Šumava a k univerzitě. Od 1. září tudy projížděla nová trolejbusová linka 19 ze sídliště Máj k nádraží a trolejbusová linka 15 ze sídliště Vltava k Papírnám. Namísto vytvoření páteřní frekventované linky tak došlo jen k částečné náhradě autobusových spojů.

Na jaře 1998 byla natažena trasa "sedmnáctky" jejím přeložením z Dlouhého na Nový most na novou trolejbusovou trať ve Strakonické ulici. Zpočátku provizorní řešení po dobu výstavby nového Dlouhého mostu se později změnilo na definitivní. Po obnovení provozu na Dlouhém mostě pocítila sídliště Máj a Šumava chybějící část rychlého spojení s centrem kolem Výstaviště (linka 17) nárůstem poptávky na ostatních linkách v tomto hlavním směru, kde nebyl úbytek linky 17 nijak výkonově kompenzován. Zátěž cest do centra města se situuje na zbývajících linkách především v páreřní trase přes střed sídliště Šumava. Ve společné trase tudy vedly hned tři linky - autobusová 7 a 13 a trolejbusá 19 (jedinou další rychlou možností pro cestu do centra byla autobusová linka 1 vedená kolem kasáren). Je poněkud zvláštní, že jízdní řády těchto tří souběžných linek nebyly nikdy vzájemně koordinovány a docházelo tak ke značným souběhům. Čtyři Dvory tedy opět nedostaly odpovídající frekventovanou linku a protože nebyly posíleny ani ponechané linky, vedle zhoršení komfortu cestování docházelo dokonce ke kapacitní nedostatečnosti. Po přesměrování linek v roce 2000 začíná plnit ve Čtyřech Dvorech hlavní úlohu "trojka" vedená přes centrum až do Suchého Vrbného, která zde nahrazuje linky 7, 13 a 19. Problém souběhů se sice novou linkou podařilo odstranit, reakce cestujících byly však zpočátku smíšené. Dostali sice jednu dobře zapamatovatelnou trasu, ale osmiminutový interval do sídlišť na levém břehu Vltavy zdaleka nepokryl poptávku po přepravě a kapacitní problémy hned neskončily. Grafikon byl sice narychlo přepracován, ale k výraznému zlepšení stejně nedošlo. Linka sice odpovídala zásadě diametrálnosti, ale spojovala dvě naprosto odlišné oblasti: největší budějovické sídliště Máj se sídlištěm Šumava a univerzitou na straně jedné a Suché Vrbné, kde převažuje vilová zástavba a menší činžovní domy, na straně druhé. Proto byly některé spoje z Máje od roku 2001 ukončovány u nádraží, od roku 2002 plných 50 % ve špičce a v sedle pracovního dne.

SOUČASNOST. Teprve v roce 2004 se pro hlavní městský přepravní proud podařilo najít optimální řešení. Do problému se vložila naše pracovní skupina a ve spolupráci s Dopravním podnikem a magistrátem města se podařilo prosadit optimální řešení. Všechy spoje ze Čtyř Dvorů jsou od prosince 2004 ukončeny u nádraží a díky tomu se mohla nejvýznamnější městská linka posílit tak, aby frekvence spojů plně dostačovala poptávce a byla zaručena určitá úroveň kvality cestování. Kromě přehledné a jednoduché trasy a komfortní vysoké frekvence disponuje nová linka i vyrovnanější obsazeností spojů a jejich větší pravidelností (odpadl vliv kongescí u viaduktu v Rudolfovské ulici). Čtyři Dvory dostaly konečně linku, na kterou tak dlouho čekaly, a "trojka" se mezi cestujícími stala brzy velmi oblíbenou linkou. Ve špičkovém období šlo o takt 5 minut, v sedlovém období 8 minut, o víkendu 12 minut a ve večerním období 15 minut. V nárazovém období ranní přepravní špičky dosáhl interval rekordních čtyř minut. Linka tak byla optimálně nastavena i vzhledem ke zvyšujícímu se počtu studentů Jihočeské univerzity. Narozdíl od historie není hlavní čtyřdvorská linka označena číslem 1, ale číslem se suchovrbenskou a rožnovskou historií. Jednička zde zůstává sousední autobusové lince se zhruba poloviční zátěží, která doplňuje páteřní spojení s centrem města pro "mimotěžištní" zbytek čtyřdvorské oblasti a pokračuje východním směrem až do Rudolfova. Od léta 2005 byla kvůli přestavbě autobusového nádraží linka 3 dočasně ukončena jednosměrným okruhem vedoucím ulicemi Rudolfovská, Nádražní a Žižkova.

Na konci roku 2005 byl z "trojky" rozhodnutím Dopravního podniku sebrán jeden trolejbus v pracovních dnech. Dopravní podnik potřeboval vyšetřit dva vozy na linky 9 a 15. Jeden vůz získal DP díky navýšené celkové vypravenosti, druhý se musel vzít z provozu a neuváženě se tak zasáhlo do již vhodně nastavených páteřních linek. Nejsnazší kořistí byla nejfrekventovanější linka 3, kde při redukci provozu vycházela opticky stále slušná frekvence. Ve skutečnosti však došlo k prodloužení špičkového intervalu o 20 %, ranní čtyřminutový náraz se podařilo zachovat jen při občasném výkyvu špičkového intervalu až na 7 minut (což je již nárůst 40 %). Na změnu doplatil také sedlový provoz s novým intervalem 10 minut (prodloužení doby mezi spoji o 20 %). Na lince se tak ve špičce i v sedle začala opět porušovat úroveň kvality přepravy z důvodu přeplněných vozů. Také byl oslaben víkendový provoz (na interval 14 minut), a to i přesto, že byla zachována vypravenost a dočasně po celý rok zkrácena trasa u nádraží (v souvislosti s přestavbou autobusového nádraží). Došlo totiž ke zbytnému prodloužení přestávek řidičů na Máji. Na konci roku 2006 se u nádraží linka vrátila do svých původních zastávek před novým centrem Mercury, kde jsou vozy odstaveny jen minimální dobu, jak se sluší u krátkých linek ukončených v centrech měst. Linka tedy opět projíždí přes Senovážné náměstí obousměrně. Oslabená frekvence spojů však nadále zůstává, a tak doufejme, že špatná a nesystémová rozhodnutí Dopravního podniku z konce roku 2005 budou brzy napravena. Namísto toho jsme se zatím v prosinci roku 2007 dočkali spíše opačného efektu. O vůz chudší je od té doby linka v sedle pracovního dne, zde pro změnu na úkor řidičů, kteří při zachovaném intervalu mají podstatně kratší odpočinek. Linka 3 byla také o víkendu bezdůvodně oslabena o 1 vůz a interval se tak v denní době vyšplhal i na 20 minut. Vozy tak jezdily častěji přetížené a dokonce v některých případech nebyla linka schopna odvézt všechny cestující, což je ve víkendové době opravdu organizační ostuda. To naštěstí bylo změněno v prosinci 2008, kdy byl na víkendovou trojku jeden vůz vrácen.

PROJÍŽĎKA. Naši jízdu zahájíme v klidném místě na samém okraji lesa na točně "Máj - Antonína Barcala". Právě sem vede a je zde ukončena zelená turistická trasa z Českého Krumlova přes chráněnou krajinnou oblast Blanský les (vrcholy Kleť 1083 m a Kluk 741 m). Končí zde také krátká modrá turistická trasa z přírodní rezervace Vrbenské rybníky. Značně kapacitní točna odpovídá velikosti sídlištního a univerzitního celku, kterým postupně projedeme. Protože je točna vybudována jako konec silnice, není zde žádný ruch tranzitní dopravy. Narozdíl od točny v Papírenské zde neruší ani žádný průmysl, a tak lze místo označit jako nejklidnější budějovickou trolejbusovou točnu přesto, že z trolejbusového hlediska je paradoxně klidná nejméně. Bezprostředně vedle nástupní zastávky se nachází architektonicky zajímavý objekt s terasovými byty, jehož součástí je i předprodejní místo Dopravního podniku. Kolem moderní budovy správy sociálního zabezpečení přijíždíme do středu největšího budějovického sídliště na vytíženou zastávku "Jaroslava Bendy" u místní pošty. Salón trolejbusu zde vítá nejvíce cestujících. Po rozjezdu pozorujeme nalevo za poštou 5 objekt nového PennyMarketu, za kterým díky světelné signalizaci s trolejovými kontakty hladce přejíždíme hlavní ulici Milady Horákové. O pár metrů dále nás po pravé straně láká k návštěvě obchodní a zábavní centrum Čtyři Dvory s multikinem CineStar, obchody, bary a restauracemi.

Ulice Antonína Barcala se záhy transformuje do ulice Oskara Nedbala, dostáváme se do sídliště Šumava. Právě v těchto místech nemá povrch vozovky daleko k tankodromu, doufejme, že ne nadlouho. V křižovatce s ulicí Jana Opletala odbočíme přes kompletně zatrolejovanou T-křižovatku doprava do centra sídliště Šumava. Zastávka pojmenovaná po tomto sídlišti se nachází v oblasti, na kterou dříve shlížela socha Klementa Gottwalda. Pozůstatky pomníku byly odstraněny při částečné rekonstrukci v roce 2005, moderní podoby se prostranství dočká po dokončení rekonstrukce parovodu. Vpravo za zastávkou se v přízemí panelového domu nachází další z předprodejů DP, naopak na levé straně vidíme posléze základní školu Emy Destinnové. Ulicí Jana Opletala přijíždíme ke křižovatce s Branišovskou ulicí, kde se chystáme odbočit vlevo. Intenzivní provoz na hlavní nás občas zdrží, preferenci MHD tu ale občas zajišťuje protijedoucí trolejbus naší frekventované linky. Ten "přibrzdí" provoz za sebou a umožní tak naše levé odbočení z vedlejší komunikace. Totéž by platilo i pro opačný směr naší linky na severním výjezdu z Opletalovy ulice (aneb dvě místa pro užitečnější preferenci MHD v porovnání s tou první realizovanou u čtyřdvorských kasáren v srpnu 2006). Po zdolání křižovatky přijíždíme k univerzitnímu areálu se zastávkami "Jihočeská univerzita" a "Vysokoškolské koleje". Vlastní areál univerzity se rozkládá po pravé straně, vlevo postupně končí panelová zástavba sídliště Šumava, nepřehlédneme sportovní klub Pedagog ani moderní čtyřdvorský kostel postavený ve 20. století.

Na dohled je Husova ulice, tou se vydáme vpravo a táhlým obloukem kolem kapličky přijedeme na zastávku "Výstaviště". Rozhlelý areál hostí několikrát ročně nejrůznější výstavní akce, nejznámější z nich je tradiční Země Živitelka. Cestou přes frekventovanou křižovatku s ulicí Na Dlouhé louce (hlavní tah E55) se dostáváme na Dlouhý most přes řeku Vltavu. Současná konstrukce mostu navržená architektem Romanem Kouckým pochází z roku 1998, na jeho místě však stála řada předchůdců zajišťujících důležité spojení západní části města s centrem. Za mostem se nacházíme již nadosah historickému jádru města. Zastávka "U Zelené ratolesti" dostala název podle hostince z 19. století, který je v provozu i v současné době. V historii budějovické dopravy sehrál tento hostinec mimořádnou roli, neboť právě zde byla zakončena koněspřežná železnice z rakouského Lince. Husova ulice ústí do Mariánského náměstí, přes které projíždíme na "Polikliniku Sever". Zastávka v parku "Sady" umožňuje snadný vstup do historického jádra města. Kolem oblíbeného městského parku přijedeme ke křižovatce s Rudolfovskou ulicí. Dál lemujeme park po hlavní ulici a na jeho konci zastavujeme na zastávce "Senovážné náměstí - pošta". Ta je vhodným výchozím místem na procházku po Lannově třídě plné obchodů, která v současné podobě dostává fazónu moderního městského bulváru. My však pokračujeme až k nádraží, kam se dostáváme Žižkovou ulicí kolem výškové budovy Pozemních staveb a pomníku Žižky. Zastavujeme přímo před budovou dopravně-obchodního centra Mercury (s autobusovým nádražím na střeše) a po 19 minutách jsme v cíli naší cesty. Trolejbus se posléze vydá zpět Průmyslovou ulicí, u Žižkova pomníku se vrátí do ulice pojmenované po slavném vojevůdci z nedalekého Trocnova.