HISTORIE TRASY. Když bylo zprovozněno nové přemostění řeky Vltavy po Strakonické ulici, bylo vhodné tuto trasu využít i pro nové autobusové linky MHD. Jedním z požadavků bylo zajistit spojení sídlišť na levém břehu Vltavy s oblastí Pražského předměstí s několika specializovanými školami. Další nárok si činilo tehdy velmi významné spojení levobřežních sídlišť s průmyslovými oblastmi na východě města. Oba požadavky vhodně vyřešila nová autobusová linka 5, která začala přes Nový most jezdit na podzim 1984. Zbrusu nová "pětka" vedla ze sídliště Šumava (dříve Vítězný Únor) přes sídliště Vltava a Strakonickou ulici k Družbě, Pekárenskou ulicí na Palackého náměstí a dále pod železničním viaduktem v Rudolfovské ulici na točnu v Novém Vrátě (tehdy označenou Technoplyn). "Pětka" zdědila své označení po tangenciální trase "Staré Hodějovice - centrum - Havlíčkova Kolonie", kterou nahradilo prodloužení linek 2 a 12 ze severu města. Spolu s novou linkou 5 byla na Nový most zavedena i autobusová linka 9, která si zde kladla za cíl především posílit spojení sídliště Vltava s centrem města a nádražím (viz historie trasy "devítky"). V prosinci 1986 byla "pětka" ve své západní části protažena na nové sídliště Máj do jeho severní části. Protože důležitější spojení sídliště Máj s centrem města v té době zajišťovala již stávající autobusová "sedmička" z Haklových Dvorů, může se linka 5 pochlubit malým primátem - stala se první linkou, která byla prodloužena na nové sídliště Máj a zde ukončena.

První linkou v Českých Budějovicích označenou číslem 17 byl na konci 80. let autobusový rychlospoj pro sídliště Vltava (viz historie trasy "čtrnáctky"). 2. května 1991 poprvé vyjely trolejbusy na novou linku 17, v trase "Máj A. Barcala - Oskara Nedbala - Výstaviště - Poliklinika Sever - Senovážné náměstí - Nádraží", a společně s linkou 14 (ze sídliště Vltava) zahájily současné období provozu. Tato "sedmnáctka" však zatím netvořila severní tangentu pro sídliště Máj, ale jako jedna z mnoha nepříliš frekventovaných linek se spolupodílela na významném spojení sídlišť Máj a Šumava s centrem města (viz historie "čtyřdvorské páteře" u trasy "trojky").

Zásadní změnou bylo na jaře 1998 přesměrování trasy z Výstaviště na Vltavu střed, odkud se po nové trati ve Strakonické ulici jezdilo přes Pražskou třídu a Sady zpátky k nádraží. Zpočátku provizorní řešení po dobu výstavby nového Dlouhého mostu se později změnilo na definitivní. Během dočasného provozu se totiž zjistilo, že je vhodné posílit spojení z levobřežních sídlišť (kde se výrazně rozrostlo největší sídliště Máj) do nové obchodní zóny ve Strakonické ulici a ke Družbě (do té doby jen autobusové linky 5 a 8, z toho ke Družbě jen linka 5) a zároveň posílit autobusovou linku 9 ze sídliště Vltava do centra města a k nádraží. Postupně slábnoucí intenzitu pohybu pracovních sil do východní části města reflektovalo také postupné "vyhasínání" linky 5 a přesun důležitosti spojení přes Strakonickou ulici k Družbě na trolejbusovou linku 17. Ta se nakonec v roce 2004 dostala i do nové tratě v Pekárenské ulici (pouze jednosměrně k nádraží, zpět se vracela jako dříve přes městský park Sady), takže se až k hranici s průmyslovou oblastí ještě více ztotožnila s "pětkou". Linka 5 se proto na první tři měsíce roku 2004 vytratila z ulic města úplně. Po drobných stížnostech několika pracujících na nutnost přestupu či delší jízdu jinými linkami bylo několik spojů na ranní směny obnoveno, autobusová linka 5 je však již prakticky "pohřbena" a své jednoduché číslo (které má v trase "Máj - Strakonická - Pekárenská" již tradici) by jednou mohla přenechat trolejbusové lince.

SOUČASNOST. Hned po několika týdnech provozu se v roce 2004 ukázalo, že velké okruhy protisměrných trolejbusových linek 17 a 9 budí u cestujících spíše zmatky a nedůvěru. Ani z hlediska dopravní technologie nebyla situace ideální. Docházelo totiž ke směrové nerovnoměrnosti poptávky u těchto linek, neboť při cestě do centra města obsluhovaly jinou oblast než při cestě z něj. Proto bylo na jednáních v roce 2004, které jsme podnítili a zúčastnili se jich, dohodnuto zrušení nepraktického okružního zakončení těchto linek v prosinci 2004. Náš tým navrhoval převedení jedné linky na Sady a ponechání druhé v Pekárenské jako optimum pro rozložení přepravní zátěže. Vždyť i oblast Palackého náměstí s novou tratí, byť stavěnou také pro funkci zálohy, si zaslouží jednu kvalitní městskou trolejbusovou linku. Takovou linku, která zaveze místní obyvatele tam, kam potřebují cestovat nejvíce - v jednom směru tedy k nádraží, do centra města (Senovážné náměstí), k Poliklinice Jih a k nemocnici. Zde by šlo i o výhodnou posilu přetíženého spojení z nádraží například prostřednictvím trolejbusové "dvojky". Ve druhém směru by z oblasti Palackého náměstí bylo užitečné spojení k obchodním centrům na Strakonické, k multikinu na Máji a obecně do velkých sídlišť na levém břehu Vltavy. Všechny ostatní linky vedené Pekárenskou ulicí by v ní potom byly postradatelné. Autobusová linka 11 může přece lépe zajišťovat obslužnost Hodějovic, Mladého i Pražského sídliště, když nebude objíždět centrum města. Výhodné spojení popsané výše ve své západní větvi nápadně připomíná do té doby vedené linky 5 a 17, proto se nabízí využít číslo 5 na novou (pro oblast Palackého náměstí páteřní) trolejbusovou linku. Opatření však vyžadovalo větší počet změn, které nespadaly do filozofie Dopravního podniku, a tak náš návrh neprošel. Z Pekárenské ulice se proto od prosince 2004 vytratila i trolejbusová linka 17 a trať je využívána pouze doplňkovou linkou 15 s dlouhým internalem. "Sedmnáctka" jezdí od té doby v trase z roku 1998, ale kvůli společnému průběhu trasy centrem se spoustou dalších linek je v úseku "nádraží - Družba" slaběji vytížena. Od léta 2005 byla kvůli přestavbě autobusového nádraží linka 17 dočasně ukončena jednosměrným okruhem vedoucím ulicemi Rudolfovská, Nádražní a Žižkova. Na konci roku 2006 se linka vrátila do své původní trasy, což umožnila téměř dokončená výstavba dopravně-obchodního centra Mercury s autobusovým nádražím na střeše objektu.

PROJÍŽĎKA. U lesa na Máji startujeme stejně jako "trojka", páteřní linka pro sídliště Máj a Šumava zajišťující spojení s centrem města a nádražím. Start a průjezd sídlištěm Máj je již popsán u linky 3. My však máme namířeno na sídliště Vltava, do oblasti obchodní zóny na Strakonické a ke Družbě, a tak po zastávce "Jaroslava Bendy" a křižovatce s Opletalovou ulicí pokračujeme dál rovně do zastávky "Václava Talicha". Za ní se po levé straně nachází základní škola Oskara Nedbala. Nízkou obytnou zástavbou kolem ulice Oskara Nedbala dojíždíme k objektu bývalých čtyřdvorských kasáren a místu bývalé trolejbusové točny "Čtyři Dvory". Dnes nese zastávka název "Evžena Rošického". Chybějící komunikace mezi sídlišti Máj a Vltava spolu s nepříliš povedenou rekonstrukcí světelné signalizace způsobuje značné kongesce u křižovatky zejména ve špičkách pracovních dnů. Proto je někdy problém se bez zdržení zařadit do krátkého vyhrazeného jízdního pruhu před zastávkou. V našem směru je pro odjezd ze zastávky a průjezd křižovatkou zavedena preference MHD - speciální signál aktivovaný po detekci vozidla v čase dle fáze cyklu. Průjezd je přece jen pohodlnější než původní "preference" prostřednictvím dobré vůle automobilistů při zařazování do silně obsazeného levého odbočovacího pruhu před křižovatkou s Husovou ulicí. Z časového hlediska je však průměrný průjezd linky 17 kolem kasáren srovnatelný se stavem před rekonstrukcí světelné signalizace.

Po "Husovce" pokračujeme dál - vpravo je vidět nízká obytná zástavba s pozadím sídliště Vltava, které se k nám postupně přibližuje. Bývalá kasárna máme po levé ruce, na jejich konci zastavujeme "U Výměníku". Ano, první budova se zařízením na ohřev pitné vody pro sídliště Vltava stojí právě po pravici. Až ke křižovatce, která se nachází bezprostředně za zastávkou, jsme kopírovali zkušební trať posledního období trolejbusového provozu, která vedla dál rovně na točnu "Vltava". My však odbočujeme vpravo na Strakonickou ulici a právě z vltavské točny se k nám přidává páteřní linka pro toto sídliště s označením "9". Dostáváme se do středu sídliště Vltava, jak napovídá název zastávky. Pokračování je popsáno u linky 9, kterou z "Vltavy střed" posilujeme a pojedeme s ní prakticky až na konec naší cesty. Cesta vede přes zastávky "Voříškův Dvůr", "Strakonická - Möbelix", "U Trojice" a "Družba - IGY". U Družby by bylo přirozené pokračovat severní tangentou - vlevo po trati v Pekárenské ulici z roku 2003. Místo toho se vracíme přes Mariánské náměstí se stejnojmennou zastávkou zpátky do trasy linky 3, se kterou jsme vyjížděli ze sídliště Máj na počátku naší cesty. Projíždíme přes centrum (zastávky "Poliklinika Sever" a "Senovážné náměstí - pošta") a protože se na nádraží bude linka otáčet, nevjíždíme již s devítkou do Průmyslové ulice. Našeho cíle dosahujeme, stejně jako "trojka", Žižkovou ulicí a po 22 minutách ukončujeme naši cestu před budovou dopravně-obchodního centra Mercury, na jehož střeše se nachází autobusové nádraží. Bystrý čtenář zmerčí shodu konečných stanic s linkou 3, jízda však proběhla oklikou a trvala déle.